
Jak na bakterie zubního kazu - prostředek k detekci bakterií Streptococcus mutans
Rizikový faktor, který představuje Streptococcus mutans pro vznik zubního kazu je odborné veřejnosti jednoznačně známý. Jeho výskyt ve slinách a zubním povlaku (spolu s dalšími jako je Streptococcus salivarius) zapříčiňuje nejenom vznik zubního kazu, ale jeho toxické produkty ovlivňují rovněž volnou i připojenou gingivu.
Vztah lékař - pacient - bakterie
Projevem zvýšeného působení bakteriálních toxinů je v počátečních stádiích hyperanemie - tedy gingivitida v různých formách. Finální stádia chronických zánětů se projeví ztrátou závěsného aparátu zubu a jeho podpůrných struktur - tedy alveolární kosti. Konečné „produkty“ zánětlivého onemocnění v podobě parodontitidy či parodontózy nevzbuzují u postižených jedinců přílišné veselí. V této souvislosti nutno podotknout , že zanedbaný chrup nebývá vždy pouze výslednicí neblahého působení vektoru pacient – ústní dutina, ale mnohdy též vektoru zubní lékař - pacient. Negativní působení zubního lékaře na chrup se nemusí odehrávat pouze prostřednictvím převislých výplní či korunek a nedůsledného odstraňování zubního kamene, ale nepřímo také zanedbáváním výchovy a motivace pacienta ke zvýšené ústní hygieně, což je důležité především při vyšší náchylnosti pacienta k tvorbě zubního kamene nebo chronickým zánětům dásní. Němá obrazová výzdoba čekárny, která doráží na pacienta barvitě vyobrazenými zubními kazy eventuelně sceneriemi zduřených dásní, není mnohdy dostačujícím argumentem ani pro koupi kvalitního zubního kartáčku za 70,- Kč, natožpak motivací k jeho výměně po 5-6 týdnech. Ani masmédia bohužel v osvětovém působení lékaře nezastoupí. Ozvučená reklama na prostředky ústní hygieny, která by snad mohla jako výplň televizních programů diváka motivovat, je v okamžiku dalšího sledování poutavého thrileru rychle zapomenuta. Bramborové lupínky, které ve zvýšené míře putují do úst diváka (pacienta) při obzvlášť vypjatých situacích sledovaného děje, dokonají dílo zkázy v krčkových a mezizubních oblastech chrupu. Daleko pádnější a intenzivněji vnímané argumenty lze přednést v rámci ošetření pacienta na zubním křesle. Již při ukázkách správného čištění chrupu na modelu a následné výzvě, aby předvedl, jak umí vládnou nástrojem ústní hygieny, si pacient začne uvědomovat, že nejde o jakousi podivnou hru, ale o vážnou věc. Značně tvrdým argumentem pro důslednou ústní hygienu je ve většině případech obraz zachycený intraorální kamerou, zavedenou do pacientových úst. Nejzdařilejší snímky jsou mnohdy doprovázeny zděšenými dotazy typu: „To na té obrazovce je opravdu moje!?“ I když několikanásobně zvětšený obraz intraorální kamery věrně zprostředkuje úchvatná díla ústních bakterií, mnoho „nevěřících Tomášů“ má svým přístupem k ústní hygieně nadále tendenci zpochybňovat jejich existenci. Přesvědčil by je snad teprve mikroskopický nález, v němž se bakterie čile pohybují. Samozřejmě, že nelze v běžné zubní praxi pracovat s mikroskopem (už jen z časových důvodů). Zubní lékař, který pracuje v současnosti nastoleném systému zdravotnictví, si pochopitelně nemůže dovolit pacienta bezúplatně ohromovat mikroskopickými obrázky, ale musí ho přesvědčit o úhradě své práce makroskopickými výkony a výrobky. Má však jinou níže uvedenou možnost jak dokázat, že mikroorganismy a obzvláště pak desperátní jedinec Streptococcus mutans existují.
Jednoduchá detekce bakterií
Jednoduchou a praktickou pomůcku k detekci bakterií, pomocí které lze vyhodnotit kariogenost sliny, je právě v názvu uvedený Dentocult SM strip mutans. Výsledek této detekční metody poskytuje orientační avšak směrodatný údaj o množství zhoubných bakterií ve slinách a zubním plaku. Může být prováděna zubním lékařem, dentální hygienistkou nebo asistující sestrou v zubní ordinaci, aniž by byl pacient vystaven jakémukoliv riziku. Vlastní detekce bakterií je založena na využití selektivní kultivační půdy, která je nanesena na testovacím proužku. Obsahem testovací sady je kultivační médium, bacitracinový disk, zmíněný kultivační pásek (destička) a speciální parafínová kulička, kterou pacient před odebráním vzorku slin jednu minutu žvýká - navodí se tím zvýšená salivace, která uvolní str. mutans ze zubního povrchu. Testovací proužek ponoříme nejprve do slin vyvolaných žvýkáním a následně do lahvičky s kultivačním médiem, ve kterém je rozpuštěný bacitracinový disk. Takto připravenou kultivační lahvičku umístíme do jednoduchého inkubátoru, který je dodáván k testovací sadě. Po 48 hodinách kultivace při teplotě 35-37 °C lze porovnat zabarvení testovacího proužku s vyhodnocovací tabulkou – přikládáme jej k jednotlivým políčkům a opticky srovnáváme. Porovnání je tedy zcela jednoduché. Při shodnosti proužku a políčka, u kterého je vždy vyznačena hodnota koloniálního osazení, je jasné, jak vysoký počet bakterií je obsažen v 1ml slin.
Prvotní zvažovanou skupinou pacientů, pro kterou se toto vyšetření jeví jako důležité, je dospívající mládež ve věku od 13 - 21 let, obzvláště jedinci mezi 17. - 21. rokem. Tato skupina je silně ohrožena zubním kazem, což má řadu příčin, které v tomto informačním článku není nutné rozebírat. Nabídka vyšetření bakteriálního spektra (například jednou ročně při preventivní prohlídce) by pacienty popřípadě jejich rodiče jistě velmi zaujala a to zvláště byla by podpořena zmínkou o úspoře nemalých finančních nákladů spojených s případným ošetřováním narůstající kazivosti způsobené streptokokem.
Široké možnosti testování
Firma Orion diagnostika dodává na trh také jiné testovací sady pro zubní lékařství - například test na pufrovací kapacitu slin, výskyt laktobacilů a Candidy albicans.
V minulém roce provedli pracovníci zmíněné firmy, ve spolupráci s VZP a vybranými praxemi dětských lékařů, zkušební studii možností a relevance stanovení hodnoty CRP v krátkém časovém úseku s pomocí speciálního diagnostického přístroje. Podle referencí dětských lékařů je tato technika vyšetření nenáročná a naměřené hodnoty do značné míry realistické - odpovídající klinickým projevům onemocnění.
O využití kultivační techniky na str. mutans a výsledcích u sledovaných skupin pacientů bude možno podat klinickou zprávu v druhé polovině příštího roku. Na základě prvních zjištění se domnívám, že by předmětem sledování neměla být pouze kazivost chrupu – testovací sady by podle mého názoru mohly s výhodou používat také obory jako parodontologie a implantologie.
MUDr. Zdeněk Klinkovský, privátní zubní praxe Zlín
Rubrika: Prevence
18.12.2003 / Autor: redakce Stomateam
