Jak „trpí“ a studuje zubní lékař aneb moderní fantomárna v Plzni
Povolání zubního lékaře by se jistě u široké veřejnosti nedalo označit zrovna za „oblíbené“. Abychom pomohli rozptýlit všeobecně přehnané obavy z návštěvy zubní ordinace, pravidelně vám, milí čtenáři, přinášíme články, ve kterých nejen informujeme o soudobých možnostech zubolékařského ošetření, ale snažíme se v nich také krotit „démona strachu“ ze zubolékařských zákroků a seznámit vás z prací zubního lékaře tak říkajíc „jeho očima“. Naše články – například „Jak se dělá korunka“, „Zubní protéza – dobrý sluha zlý pán I. a II.“ nebo „Kdo se bojí – může k zubaři“ ad., naleznete na www.zuby.cz. Dalším takovým příspěvkem je tento článek, kde se zamyslíme nad poněkud nevděčnou úlohou zubního lékaře v dnešní společnosti a pro zajímavost si ukážeme jednu z nejmodernějších možností výuky studentů této bezesporu zajímavé medicínské specializace.
Jak „trpí“ zubní lékař
Neoblíbenost zubních lékařů je samozřejmě zapříčiněna především tím, že při vyslovení lidového pojmu „zubař“ většině smrtelníků přeběhne přes záda mráz z představy nepříjemných zážitků na zubním křesle. Jak jsme však zevrubně vysvětlovali v článku „Kdo se bojí – může k zubaři“, strach ze zubního lékaře je dnes všeobecně poněkud přehnaný a je přežitkem dob minulých, kdy zubní ordinace bývaly skutečnými mučírnami. Moderní zubní lékařství disponuje prostředky v podobě účinných anestetik a šetrných technologií, které bolest při lékařském zákroku tlumí na úroveň mnohem nižší, než je například „zážitek“ s křečí při střevních potížích, bolesti hlavy po zdařilém flámu či tak běžné příhody jakou je „ukopnutí“ palce o ostrý roh nějakého nábytku. Nepříjemný zážitek z návštěvy zubního lékaře je způsoben převážně strachem před vstupem do ordinace, který navozuje tak velký stres, že pociťujeme bolest ještě než se nás vůbec lékař dotkne nějakým nástrojem. Zkrátka v zubní ordinaci více než kde jinde platí: „Strach má velké oči“, v tomto případě: „Strach dělá ze zubaře Jacka Rozparovače.“
Zubní lékař má tedy bezesporu ve společnosti poněkud nevděčné postavení. Denně se potýká s mnoha pacienty, kterým stres přímo čiší ze všech pórů a vidí v něm „postavu v bílém plášti, která způsobuje utrpení“ a chce za to po nich peníze. Pokud tuto každodenní konfrontaci lékař silou své osobnosti a profesionálním přístupem pozitivně nezvládne – trpí stejně jako jeho pacienti a brzy přestane mít své povolání rád. Navíc i přes nesporné „porevoluční“ pokroky v prevenci zubního kazu a nemocí dásní přichází do ordinace valná většina pacientů nikoliv za pět minut dvanáct, ale hodinu po dvanácté a pod dojmem dostupných informací o moderním zubním lékařství žádají zázraky v renovaci svého zdevastovaného chrupu. Velmi těžko se pak laikovi vysvětluje, že i přes všechny moderní vymoženosti a vynaložené prostředky pacienta zubní lékař není „bůh“ a nové zuby, které by byly jako ty vlastní, zkrátka udělat nedokáže. I sebedokonalejší protéza je vždy právě jen protézou, která více či méně snižuje komfort, na který byl pacient díky vlastnímu chrupu donedávna zvyklý, a který považoval za samozřejmost.
Zubní lékařství se jistě dá považovat za jedno z lukrativnějších povolání oproti průměru, ovšem není to rozhodně „zadarmo“ – zvláště přičteme-li k výše uvedenému skutečnost, že zubní lékař může svou vlastní praxi provozovat až po jedenácti letech přípravy, tedy šestiletém studiu na vysoké škole a minimálně dvou letech praxe pod dozorem zkušenějšího kolegy.
I přesto, že povolání zubního lékaře je u široké veřejnosti poněkud démonizováno (v současnosti oblíbené moderní slovo), je jistě velmi zajímavým oborem medicíny a doufáme, že náš časopis StomaTip a internetové stránky www.zuby.cz inspirují mnoho mladých lidí při volbě budoucího povolání. Zubních lékařů je totiž u nás vzhledem k počtu obyvatel velmi málo a již nyní naší populaci hrozí, že kvalitní či vůbec nějaká zubní péče bude zanedlouho v zemích českých a moravských velmi těžko dostupná.
 |
 |
| Pohled na moderně řešenou fantomovou učebnu pro studující zubní lékaře, kterou nyní disponuje fakultní nemocnice v Plzni. | |
Jak (také) studuje zubní lékař
Nedávno byla naše redakce přítomna otevření nové tzv. fantomové učebny pro studující zubní lékaře na stomatologické klinice fakultní nemocnice v Plzni. Domníváme se, že moderní vybavení této učebny zaujme nejen odbornou veřejnost, ale mohlo by zajímat také zvídavé zástupce veřejnosti laické. Vzhledem k tomu, že na jednoho zubního lékaře u nás připadá více než 2000 pacientů a dostupnost zubolékařské péče je tedy vážně ohrožena, je tento počin více než záslužný. Vzdělávání zubních lékařů je totiž jedním z nejdražších, protože každý student musí mít k dispozici velmi nákladné vybavení včetně zařízení, které jsme zvyklí vídat v zubních ordinacích, což jak můžete vidět na fotografiích nová učebna v Plzni nabízí.
 |
 |
| Místo pro přednášejícího i místa pro studenty jsou vybavena funkční zubní soupravou (vrtačky a „ofukovačky“, kterými je v reálu vybaveno každé zubní křeslo) a fantomovou hlavou s umělým chrupem, na kterém je možno provádět simultánní zubolékařské zákroky. | |
 |
|
| Naše šéfredaktorka se vžívá do pocitů studenta zubního lékařství. | |
 |
 |
| Místo přednášejícího je vybaveno kvalitní digitální kamerou, která přenáší obraz na velkou LCD obrazovku. | |
 |
 |
| Bezdrátovou intraorální kamerou lze na obrazovku přenést obraz ze kteréhokoliv místa v učebně. | |
 |
 |
| Simulační hlava k nácviku injekční aplikace anestetika – píchnete špatně a rozsvítí se červená kontrolka – za správné píchnutí vás odmění kontrolka zelená. |
Simulátor k nácviku rentgenování prováděném přímo na zubním křesle. |
StomaTip 2/2007
Rubrika: Zajímavosti
15.08.2008 / Autor: Redakce časopisů StomaTeam a StomaTip
